Vlasy jsou jedním z nejdůležitějších výrazových prostředků a dávají každému z nás osobitý vzhled. Obzvláště v dnešní době jsou husté a zdravé vlasy nezbytnou součástí osobnosti a pro moderního člověka jsou jedním z projevů a symbolů krásy.

Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá).

Vlasy nám nerostou pravidelně, ale procházejí pravidelným regeneračním cyklem. V růstové fázi to vypadá tak, že ve vlasové cibulce se nachází nakupení buněk nazývané zárodečná vrstva. Buňky se neustále dělí, tím se zvyšuje jejich počet. Nově vzniklé buňky jsou postupně vytlačovány nahoru a rohovatí. Tímto způsobem vlas roste, denně o 0,3 až 0,4 mm. Doba trvání růstové fáze rozhoduje o tom, jak dlouhé vlasy nám vůbec mohou narůst. V růstové fázi se najednou nachází asi 80 až 90% vlasů.

Vlasy a nehty si můžeme představit jako rostliny, které vyžadují zvláštní péči . Jak vlas tak nehet je sice tvořen zrohovatělými buňkami, ale vyrůstá z živé tkáně. Vlasová cibulka stejně jako nehtové lůžko jsou živé organismy, které potřebují dostatečný přísun živin a energie, stálou zásobu kyslíku, minerálních solí a dalších živin přepravovaných krevními kapilárami. Nejčastější problémy s vlasy a nehty (vlasy - poškozené, mastné a bez lesku, nehty - měkké a lámavé) bývají často způsobeny biologickou nerovnováhou v organismu.

Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně.

Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120.

Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě.

Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru.

Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje.

Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat.

Pro zajímavost například v USA je transplantace vlasů nejčastějším estetickým chirurgickým zákrokem u mužů vůbec a dokonce čtvrtou nejčastější estetickou operací u mužů a žen dohromady.

Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy.

Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.

Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit.

Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy.

Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.

Plastic surgery at the european clinic